Život v tomto světě
Život nebo živoření,
to je to, oč tu běží.
Pro ty co rovní jsou, tu místo není,
potvory si sobecky své výhody jen střeží.
Potvory co s námi si hrají,
jak s loutkami, na divadle života.
Za provázky tahají a naše duše vysávají,
pro ně je pocit moci potřeba.
Však nebylo to takto vždy,
my rovní byli a rovní snažíme se býti,
přes to, že ubývají nám spravedlivým síly,
my bojujem a snažíme se žíti.
Snažíme se žíti jako lidé
a do země se nenechat zadupat.
To jediné nám totiž zbývá
ve světě potvor spravedlivým, budiž kat.
Ten jediný se provázků bát nemusí,
on ostrý jazyk místo meče má.
On jediný z divadla utéci se snaží
a proti zlu, pak neohroženě stává.
Stává pevně jako hora z žuly,
vysoká a příkrá dobytí se nebojí,
V životě plném srabu a bídy,
on nadevšemi je jediný.
S hlubokým pochopením a úctou
věnováno François Villonovi
Obsah je takový rebelantský jako od Villona. Dávej si však pozor na rytmus, aby báseň pěkně plynula a nepřesahovaly slabiky. Těším se na další.
14.07.2008 14:34:00 | danaska
Pěkná. To s těmi potvorami a provázky-povedené a co se týká rovnosti/teď jsem si díky tobě uvědomila, kdy jsem se cítila naposledy rovná-29.3.2007/ zajímavé, znám přesné datum/
14.07.2008 08:57:00 | SZN