Technicky vzato
Technicky vzato
Anotace: u těch dlouhých - jako je tahle, je těžký přesvědčit natolik, aby čtenář vydržel až do konce...no, iluze si nedělám... ale máte na to dlouho, něco přes čtrnáct dní: budu se zatím venčit mimo svět, ve kterém lze srůst s Literem; ahojte
Sbírka: Víčko od plechovky na sny
Půjčila sis kilometry
z banky
kilometrické
a Hektór měl hned argumenty
že to bude hektické
on je totiž
vždy na schodech
eskalátor vztahů
přesto jsi s ním z autodráhy
vyjela na Prahy prahu.
Celou cestu projevoval
velkou dávku neochoty
pravé jako pravítko
a kalkulátor nejistoty
(www.naskl.cz/vzdelavani/kalkulatory)
pravil právě
podle pravdy
že to není k tomu
šeptáš tiše
jazykem bot
že bys chtěla domů.
Venku blízko metra
měří
zeměměřič metronomy
možná to tak není
jsi dost z míry
z patra
tápeš mezi stromy:
"Možná cosi ze mě
možná
z něho s něhou
saje vláhu."
A tvá duše
dřív nafoukaná
jde na vzduchovou váhu.
Pak sjíždíte se dolů
a atmosféra houstne
za poškozený hustoměr
tě svetr v boku kousne
a jak dělíš dráhu jízdy
metry
za minuty
(t=s/v),
tvé pozadí se na plechu
snaží
dělat vruty.
Když už vidíš dole pásky
a cedule ZAVŘENO
do čela ti vrazí vrásky
a tvrdneš jak poleno
a když navíc
zdola zazní
"Vítám vás...
Heléno...
Hektóre",
svoje bulvy koulíš kolem
málem klesneš do kolen
to pořvává pásek rejža
velkej pracháč
-dřív měl burzu-
teď s ním ale
všichni jdete
dolů
do konkurzu.
Zvládáš to dost špatně
když kolem klapou klapky
oč bys nyní radši v lese
nacházela babky
a zatímco muži filmu
dělají si natáčky
po tvářích ti zlehka kanou
výtrysky
oční kapačky.
Bederní pás od ruksaku
praská ti z tíhy na bedra
scénárista ovšem křičí:
"Skvěle jste to provedla!
Bravo! Bravo!
Režisére
vidíte jak září?"
Jenže rejža v tmavých brýlích
kyselost má v tváři.
"Víte, zlato, nejste všechno
co se tady leskne
avšak máte předpoklady
pro pasáže teskné
dejme tomu v dalším kole
mrkneme se na to
zatím razím do papírů
jen
technicky vzato."
I ti, kdo píší
mají vlivu
šeptají ti nexy
a roztoky transformují
lidi do konexí
vsázíš tedy vše na roli
kterou balíš v kůži
a než květiny donesou ti
rozmáčíš si růži.
Vždyť
málokterý muž odolá
Heléně
když pláče...
a i kdyby to maska byla
jde se pro maskáče.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Vydržela jsem to, poslouchajíc´
David Arkenstone - The Dragon's Breath;
A má duše
dřív zafoukaná
jde na vzduchovou váhu
vystřelím z kuše
a trefím třeba pána
co ustrnul se u mých prahů...
11.01.2011 15:05:00 | šuměnka
:D.. tedy to je dlouhé... četl jsem to jedním dechem... div, že mi nedošel:D
18.08.2008 22:53:00 | Šerák
Vyjmečně jsem vydržela až do konce koncovitého a stálo to za to:)
10.08.2008 12:46:00 | před zkroucením
šeptáš tiše
jazykem bot
že bys chtěla domů.
No. Pane básníku. Chtěla jsem tady původně dát něco od konce, jakodůkaz, že jsem ji přečetla opravdu celou...:) ale nemůžu jinak, tohle by mě nenapadlo - a to se občas i snažím.. ten závěr byl možná i trošku nadbytečný, alespoň pro mě. Ale i tak ji zařadím mezi ty nadprůměrné.
18.07.2008 16:57:00 | prostě Zuzana
se po*eru zavisti :)...pardon,ale muselo to ven...:-)
fakt ti zavidim to slovickareni
16.07.2008 21:29:00 | saddova
No teda!
Úplně vidím,
jak ta slečna sjíždí plech
podél eskalátoru
prudce dolů:-)
Jenom bacha na ty výčnělky:-(
Ale je fakt, že na všech stanicích nejsou.
A délka básně ?
Na to jak je dobrá, tak bych snesla ještě delší.
16.07.2008 19:07:00 | spare
Působí mimosmyslově, podprahově a stoprocentně báječně - tedy aspoň na mne "o)
16.07.2008 01:01:00 | Churry
