Mezipřistávání
Mezipřistávání
Nikdy mě nebili
možná měli
třeba bych teďka
jinde byl
neměl bych mozol
na prdeli
sotva se s málem
spokojil...
---
Zapíchlý v mapě
jako prst tlustého obchodníka
ve smradlavých ponožkách
ve zpocené košili
na židli nesoucí mou prdel
koule
Bože!
Jako by se mě to netýkalo...
Co teď dělám?
Nahý jako země před deštěm
obalený do myšlenek
jako sklenka aperitivu
Zjišťuji kde začít
/nebo přestat/?
Je to švindl
celý tohle všechno je švindl
Ježíši....
všechno
všechno!
Tahle židle je jediná opravdická
a to kolem je jen mýtus
/tedy dukud se z NÍ nezvedneš/
***
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
libi, je to neco jineho nez obvykle citam, unik ze stereotypu..aspon na chvili, ovsem hodnotim to pozitivne... pro sebe..
17.07.2008 15:49:00 | saddova
...no jo,jak pojmout tuhle skutečnost?...budeme si myslet, že se tato stopa, v nás neprobouzí a nekmitá... :-(
16.07.2008 12:12:00 | Lota
... ty jsi včera moc pil Jiříku že? ... chi ...
... nádodou tohle netýkání se vlastního života je dost pozoruhodný uvědomění ...
16.07.2008 08:43:00 | Marcella
