V krámě

Vprostřed krámu sama stála,
sama stála, neváhala,
lidé různí všude v krámě
bavivše se přenáramně.

Pobíhala, jak si kdo přál,
všimla si mě, já pookřál,
tak jsem jí dal jedny gatě,
že stačí mi to až bohatě.

Pobíhala, nestíhala,
smála se a nelhala,
pobíhavši tam a sem
skončila mi před nosem.

"To je strašný.", pravila
a zas se smála a mě bavila.