Anotace: 13.7. 2008....sbohem Modrásci
Do světa lidí chtěli vstoupit
na dveře předčasně klepali.
Bez síly otevřít je dokořán
na prahu stát bezradně zůstali.
Jen pár týdnů navíc stačilo
a dva hezcí kluci mohli žít.
S námi se smát a plakat
radost ze života velkou mít.
Ač malí jste byli a bezbranní
osud neskutečně krutý byl.
Co jiným po letech rozdává
vám jen v hodinách nadělil.
Zhasly plameny svíček
když nastal jejich čas.
Vosku se jim nedostalo
brzy zažehneme je zas…
Spravedlnosti, kde jsi zase byla,
netvař se, že jsi tohle neviděla!
Bože, tolik lidí v Tebe věří,
proč nezasáhneš a jen stojíš u dveří!
Oba neste na zádech svoji vinu
za každou promeškanou vteřinu...
Vždyť jejich duše byly nepopsaný list,
měli dostat šanci v něm si svoje životy číst!
...je mi to moc líto...
20.07.2008 21:14:00 | Lorraine
...dvě modravý hvězdičky kolíbá letní nebe,
hladíváš je pohledem,jejich světýlka Tebe...
17.07.2008 02:27:00 | Majdi
je to moc smutný a doufám že ne osobní... času je někdy málo a někdy eště mnohem míň...
čekala bych autorku a ne autora... to ale není výčitka, jen údiv...
16.07.2008 19:03:00 | hanele m.