Jen krása nestačí...

Jsi krásná a voňavá jako růže,
jež proti světu je obrněna trny,
tvé velké, hnědé oči připomínajíc pohled srny,
poblázní kdejakého muže.

Tvá hebká pleť a vyzařující krása,
jež nenechává mne klidně spát,
jednoho dne čeká tě zkáza,
v podobě stáří a vrásek snad.

Ó, ano z venku jsi překrásná,
to uznat opravdu musím,
však zevnitř prolezlá červy,
kvůli zlomenému nehtu máš hned nervy
a díky mému klidu se ti hnusím.

Pod krásnou slupkou se jen hloupost skrývá,
někomu vzhled stačí, už to tak bývá.
Jsi krásná a o muže nouzi nemáš,
jen nějak nechápu co od života chceš
a co marně hledáš...?

laky, lesky, malovátka,
jsou sice hezká věc,
nebylo už dost pozlátka,
i trošku rozumu se hodí přec...?

Ne vždy v jednoduchosti je krása.