.
Jít vřesem okolo borovic
jít tiše po špičkách
a nevyčítat nic
s měkkým snem na víčkách
Jít vřesem a chytat zář
kde rozkládá se stín
a skládat si na herbář
jen z vlastních slz a vin
Jít vřesem a rozjímat
o srdci zamlklém
a cítit kolem chlad
po lese umlklém
Jít vřesem a tajit dech
jak před spícím dítětem
nezranit ani mech
tesknící odkvětem
.
Já si myslím , že přírodní lyrika je nevyčerpatelná a nejlépe snad o ní umí psát Cecilka a Čarodejka ...I ta tvá básenka je moc něžná a krásná Jirka
25.07.2008 07:26:00 | kavec
jít středem pralesem za časem,
pohladit ve vřesu jen řasy
zase zpět do krásy
22.07.2008 00:19:00 | a_tao
No Loto, velmi Ti rozumím ... To není infomativní záležitost, ale krásně popsaný pocit ...
21.07.2008 18:47:00 | Rybí_kost
Mi se toto dílko líbí, ale tak já nevím, na mne je to trošku smutném, já nevím proč ... asik je to mnou ... možno jsem si to jen převedka do života jako takového.
21.07.2008 16:46:00 | NikitaNikaT.
... Až jednou dám tělo
ulehlému podbrázdí
... a větru
bloudění duše
... na náhrobek dejte mi ...
... kytičku vřesu ...
budu vzpomínat
bez nářků ...
21.07.2008 13:46:00 | Marcella