Kdysi
říkals
mám rád svou kytaru
mám rád
i tebe
teď tu stojím
v koutě
nikým nevšímaná
tuze rozladěná
tvými stálými
rozchody
a příchody
praskám
struna
po struně
když o mě zavadíš
nehezkým slovem
snad tak chceš
aby ublížilo
vychovalo
kdo ví
koho
mne?
už ne
nezlob se
nejde to
praskají struny
když pláču
smutnou melodií
začarovaná do lásky
která nemá cenu
říkals že máš rád
byla to jen slova
lekce
jak lehce
ulovit lasičku
do lasa
a nepustit
jen ublížit
možná máš rád
ale jen sebe
můj milý
jj, ten pocit zna nebo aspon pozna jednou kazdy..
jinak ´jsou tam dobre slovni obraty, celkove se mi libi
21.07.2008 11:58:00 | saddova