Jsem rvána na kusy…
snad nikdy nirvána,
řeknu si.
Jsem s okolnostmi na štíru…
a paty tlačí,
nikdy boty na míru.
Jsem pobouřena…
nechápu nic,
prý mnohého jsem ušetřena.
Jsem a nejsem…
mám-li říct,
už toho na mluvení nemám víc.
To jo, ty zničující pocity...já o tom chtěl taky něco napsat, ale nemohl jsem přijít na správná slova.
23.07.2008 10:49:00 | Chancer
...souhlasně si tu mručím ...dobrý dobrý ...
...člověk nemusí mnoho mluvit aby byl pochopen ...
...pár slovy jsi dokázala co jiní popsanou stranou ...
23.07.2008 00:19:00 | WhiteSkull