Anotace: ...dít - a dít - radit - odradit - neodradit - neo-dradit - ne-odra-dít - ne:)...
Půjč' mi jen kousek svého echa,
za trošku hluku tě nechám,
odvracet se ode mne se záští,
ruka cuká nepěkně - ale nepraští,
jsem vycvičený otrok doby,
prvotřídní zboží co by
mohlo odkázat svou mysl světu
tak znechucenou tíží letu,
že nikdo nic ti jen tak nedá,
ani barvu líčkům, ta bledá,
bledá zákoutí mé zmrzlé tváře,
a tvá malá přání z listů snáře,
zmatené výjevy z podvědomí,
a tolik možností co uteklo mi,
tak nediv se mým dlaním
setlým v pěst vstříc přáním.
Příležitost vždy není k mání,
ne pro ty co se jiných straní,
a že se mají čeho stranit,
"jenom lidi", klasik namít',
až vám zas budou všichni vadit,
skuste se dnes neodradit...
A ŽÍT.
fuuuuj - šroubovanější (hanele m.)
tak to je urážka jako hrom!
alespoň dle mne
jinak zase pěkná báseň, budu si ji muset přečíst vícekrát
a taky bych se rád zastavil nad Tvým stylem
je zajímavý
je to jakoby příběh, jakoby próza, převedená do básně
já vím že většina básní má nějaký příběh
ale u těch Tvých básní je to víc znát :)
24.07.2008 02:17:00 | blue
libi se mi styl napsani, jako bys tim rikal, ze si na nic nehrajes..a tomu ja fandim, pekny.
23.07.2008 11:33:00 | saddova
tahle se mi asi líbí nejvíc... líbí se mi že používáš ne obyčejný rýmy, ne moc gramatických - a vypadá to tvý psaní (v týhle věci) přirozenější než v těch prvních - ty mi přijdou mnohem šroubovanější
:o)
23.07.2008 10:29:00 | hanele m.