Vzdor!

Anotace: Někdy ve mně přímo buší...

Vzdor!

Ve vlastním života zmatku,
postrádat blízkých pochopení,
na šíji přitaženou oprátku,
zraňována jejích odmítáním…

Pomocnou ruku
najít jen při pohledu
do vlastní dlaně,
jako kost v krku,
rybí,
zadrhne se nečekaně,
stejně všem natruc jdu,
tou cestou,
po níž se dá
vzpřímeně jít…