Bludná slova

Jednou za čas zaskřípou ve svých pantech dveře, které otevírají ruce kajícníků a prosebné oči šedých tváří nesměle nahlédnou do vnitřního světa těch, co dali kdysi pokyn okřídleným snům, aby uzavřely na sedm západů ta vrátka od srdcí.
Ten den vyryjí tóny stopy do duše.

Co ty víš a znáš
a stejně nevytušíš nic
o krocích zchromlých jelenů
kteří vypili do dna lesní tůň
aby zanechali laně žíznivé
na pospas vlkům v rouchu beránčím.

Co ty víš a znáš
a stejně netušíš
kam jdu dnes vypít džbánek svůj
kde naplním ho krví po okraj
k přípitku s jarem
které v náladě podzimní
vypláče rudé slzy
za noci letních vůní.

Co ty víš a znáš
a stejně nevytušíš
tu chvíli jdoucí ruku v ruce
s tóny
jenž budou rýt
stopy do duše.