Torques a prastarý kamenný kruh,
koně, vášeň a láska,
druidův tajemný duch.
Kmenové války, radost a čest,
sekera ostrá a břitký meč,
sláva i smích,
tu samý rej a hřích.
Mýty a legendy, krvavé seče,
mír, klid a tasené meče,
svoboda, krása,
temnost a strast,
pravěká vrása,
stoletá slast.
Prapředci naši,
Keltové dávní,
hrdí a pyšní,
vzpupní i směšní,
Však životy jejich,
kolují v nás,
na podzim, v létě,
i když je mráz...
tééda...smekám...pěkně napsáno..asi to budu muset dát přečíst tátovi...je do nich nejvíc hotovej :) jen tak dál
03.05.2009 11:41:00 | urcite.me.neznas
Cítím tu krev v sobě..asi nic z historie mě nefascinuje tolik jako Keltové ;-)
08.10.2008 18:06:00 | Chancer
Má to spád, má to atmosféru. Žádné klišé, žádné nudné části. Skoro jakoby se člověk nakonci měl probrat s kocovinou...
27.07.2008 22:55:00 | Elvien
Kdo ví, koho krev v nás (ve mně) koluje, ale prostředí v této básni mě vždycky fascinovalo.
:o)
26.07.2008 16:00:00 | Dessinateur