Anotace: stále tu JSi
až přestanem věčně vysmívat se své velikosti
plazit se před nataženou rukou nesmrtelna
vymítat neexistující tvory
v předtuše prázdných tváří Bohů
začnem žít pravdou
jež si neopomeneme vmést do tváře
ach, jak je ti to podobné
uvadlá květina
zdobící prázdný oltář
jménem smrt
26.07.2008 21:15:00 Elvien
Tahle básnička mě hodně zaujala - jak hloubkou, tak zpracováním. Poslední verš sice dost vybočuje, ale chápu ho. Líbí se mi.
26.07.2008 20:59:00 NikitaNikaT.
Pro mne bolestné dílko, sice jsem hodnotila, pač je to poutavé, má to myšlenku a hloubku, jinak bych nehodnotila, pač bolest nelze hodnotit ..