Do vlasů vpletená
vzpomínka bez jména,
vzpomínka bez tváře,
andílek z oltáře
šeptal mi do ucha.
Podivná předtucha
a jeho svatozář
říkala: ,,Není lhář"
Rty se mi zachvěly:
,,Nevěřím v anděly!"
Ale on šeptal dál.
Kdosi mu něco vzal.
Kdepak máš anděli
svůj křížek omšelý?
A zas ten jeho hlas
slyším ho znova, zas.
Ucpávky do uší,
srdce se rozbuší.
Pro-Boha zklapni už.
Z tváří se ztrácí růž,
šílenstvím pobledlá
utíkám z kostela.
Za tři dny ve zprávách
vidím tě na márách
a v rukou bez citu
křížek v nich leží tu
- je toho anděla.
Jako bych věděla.....
.....že mu mám věřit.
Láska aj andělé ... jsou pestré a tak veliké téma ... dávám ST! něco na tem bude, má to hlavně myšlenku.
28.07.2008 06:33:00 | NikitaNikaT.
Povedená, pěkně se ti to rýmuje a tomu pocitu se říká předtucha/automat píše ROW/ tak bacha, já si ho dám pro jistotu taky, jeden nikdy neví
28.07.2008 00:03:00 | SZN