Anotace: ...nic se mi nedaří...
Brečím jako malá holka
kvůli rozbitýmu koleni
/snad tisíce let rozdíranému
kamínky lásky/
Stírám si z tváří slzy
kostkovaným kapesníkem
/proč na něm zůstávají rudé skrvny?/
Prosím o trochu prostého soucitu
Lížu si rány
jazykem Zlatého orla
co přináší bolest
Přemýšlím
proč se zdá můj život tak nicotný
a jestli někdy něco dokážu
/třeba spasit svět/
Jenže to bych nejdřív
musela přestat brečet
kvůli svýmu vlastnímu
odřenýmu koleni...
chtěl jsem napsat něco oduševnělýho, ale komentář pode mnou mě rozesmál..to je na slzy nejlepší.
01.09.2008 19:28:00 | Art Brasi
Máš u mne básničku, abys už nesmutnila! :o)
BTW: V této básni je hloubka stesku i moudrosti
31.07.2008 13:14:00 | Glooaming
ST! je za obsah, tuším asik, jak se cítíš ... kolínko se jistě brzy zahojí, tak jako duše a srdce, jejichž šrámy vyblednou ...
28.07.2008 13:35:00 | NikitaNikaT.