Pomalu zapomínám
Pomalu zapomínám
Anotace: ...........opožděně......
Letos jsem poprvé
zapomněla na tvé vlasy
na bolest
na prázdno schodů k tvému bytu
na zoufalství cizího hlasu
který ve mně křičel
že to nemůže
že to nesmí
být pravda
na nenávist k sobě samotné
už jsem si skoro odpustila
už jsem se přestala trestat
už mě jenom podivně bodá u srdce
když slyším o smrti
pokouším se žít
jak jsi mě tenkrát učil
tak jak cítím
vášnivě
ze dne na den
a není to jednoduché
jsem příliš sama
jako by na mě ležela kletba
tvého předčasného odchodu
někam kam za tebou nemůžu
nechci
chybíš mi
chybíš
tvé oči
tvůj úsměv
tvé věčné zlobení
které mě dohánělo k pláči
promiň já zapomněla
měla jsem příliš práce
příliš zmatku ve své duši
příliš nerozhodnosti
snad jednou zapomenu
snad
kéž bych tě našla znovu...
Poznám tě? ..........v davu
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Lucko,to je srdcervoucí báseń,nevěřím,že by jsi Vám nedala ještě šanci???,pokud to jen trošku lze? Taky mám takovou dávnou lásku,a je to složitý...vystačíme si s touhou a vzpomínkami???...krásně napsaný... Lucka
02.09.2008 17:39:00 | Bačkorka
... proč vzpomínání
není většinou veselé?
Proč není pro zasmání
... vrzání postele
v bývalém milování,
tak jak už nelehne si,
... jak si kdo ustele ...
13.08.2008 14:28:00 | HarryHH
Bohužel tohle už skončilo velmi dávno .... a definitivně ....... a krásný jsou na tom jenom ty vzpomínky ...
30.07.2008 15:30:00 | Lucie Teru
upřímné odzbrojující... a smutné tím, jak to zaznačuje konec něčeho krásného
30.07.2008 14:50:00 | Stavitel mostu přes Rubikon
Bulím jako želvička, nádherné dílko, upřímné, plné citů a jistých myšlenek, velká hloubka, nesmírná láska .... leč nemohu hodnotit, nende to.. ...
28.07.2008 19:29:00 | NikitaNikaT.
