Klamný spánek

Anotace: Jak člověk usíná ...

Každý den sama uléhám,
v peřiny měkké leč chladné,
každý den stále ten samý klam,
dokud mé vědomí neuvadne.

Klamu se představou přítomnosti,
druhého těla hned vedle mého,
a nelze se nabažit do sytosti,
dotyku potřebného.

Každé ráno sama se budím,
a hledám dlaně v místě mých boků,
peřiny sice už tolik nestudí,
není však stopy po doteku.

Není už těla, vůně, dlaní,
teplého dechu ve vlasech,
naštěstí zase jde na mě spaní,
a spolu s ním klamy v mých snech.