Hrob

Hrob

Anotace: Automatický text

Hrob

Temná díra v ní skrčený sedíš ty,
kolem špína,
pavouci, prach,
lezeš po kolenou,
bahno o sebe otíráš,
přes zuby cedíš krev,
namočen v zemině jako šváb,
couváš,
dostáváš strach.

Kamenná chodba,
mrtvoly lezou po stěnách,
obrazy lidí,
kteří věstí jen hrůzu, strach.

Ruce se ti mění,
mechem obrůstají,
rveš si vlasy
a nebo ti samy padají?
Hrozivé drápy hyzdí tvé ruce,
škubeš si maso
– pokryto srstí,
křičíš bolestí,
sténáš do temnoty.

Skrytá kletba posedla tvé srdce,
kráčíš jako smyslů zbaven,
myslíš jen na útěk z tohoto hradu,
však cesta není,
- zemřeš mladý
- zemřeš tady.

Proklet,
v černé jámě sám,
před světem touhy
- navždy zakopán.
Autor LOMI, 29.07.2008
Přečteno 324x
Tipy 5
Poslední tipující: dead-head, Metcheque, Romana Šamanka Ladyloba
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

To je skvělá báseň, teda skvělejší je to spojení s básní Chtíč, protože tím spojením básně Chtíč a Hrob v podstatě popisuješ obě stránky tohoto cítění,toho stavu, kterýmu lidé trapně říkají i láska (přitom to s láskou nemá vůbec nic společnýho - oboje má stejného původce a má i stejný destruktivní charakter).

Tleskám tvému popisnému umění.
..teda otázka je, jestli jsi to tak i myslela :/

31.07.2008 13:35:00 | dead-head

Myslim ze bys tohle mela zkusit ve forme prozy...

29.07.2008 20:42:00 | Metcheque

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí