Anotace: ... necítím se být věřící v klasickém slova smyslu ... na druhou stranu, dá se to chápat i jako rozhovor s Bohem :o)
.
.
** Jak často se obracím k Tobě
A žádám Tě o pomoc
** Jak často si říkám
Kde jsi byl?! Jak jsi tohle mohl dopustit!
** Že nikdy si neříkám
Kolik práce Ti asi dá
„porovnat“ nás – všechny Tvé děti
Kolik energie Tě stojí
Dávat nám všem lásku
Den co den
A kolik se Ti jí vlastně vrací?
** Že nikdy si nepředstavím
Jak skličující pro Tebe musí být
Když nám dáváš příležitosti
A my místo toho,
abychom byli zodpovědní za svůj život
a využili je
chceme od Tebe všechno „na zlatém tácu“
*** A tak Ti chci poděkovat
Za všechno dobré
I za zlé zkušenosti
Díky kterým se učím pokoře
*** A taky Ti chci říct,
Že už chápu,
že nemůžeš být vždycky všude
*** A slibuju
Že se budu víc snažit sama
*** A za nás všechny Tvoje děti:
DĚKUJU :o)
.
.
krásný..:)vážně..někdy si říkám, co pořád dělám špatně..co ještě neni správně...
01.06.2009 12:53:00 | Agniezka
Věřím si v něco...nevím v co...děkuju za tohle krásný zamyšlení...až zas budu večer v posteli s prosíkem a Otčenášem na rtech o něco chtít škemrat,tak si na to vzpomenu...
23.08.2008 09:41:00 | Veru
dle meho je to spise jak basen dopis pro Boha..:-), treba taky chodi na liter...pac, je to tu božske :-D
06.08.2008 18:18:00 | saddova
Jako věřící smekám a posílám stip a navíc s úsměvem :-)
Souhlas, chceme toho asi moc, ale zapomínáme na vděčnost...víc děkovat a vážít si jeho darů!
Robot si zase stěžuje...OUH! No co mu tam zase vadí? Život už je prostě těžký a občas je potřeba i trochu zapřáhnout..ale jsou i hezké chvilky :-)
30.07.2008 20:58:00 | Chancer
To je pravda,nikdy není tam kde je potřeba.
Ale i kdyby byl tak to stejně nezvládne.
29.07.2008 15:30:00 | Květka Š.