Poutnice
Poutnice
Poutnice
Když oděl se kraj v posvátné ticho,
A vítr ke spánku kolébal zem,
Tiše jsem navlékla prastaré roucho
A na pouť se vydala hledat svůj sen.
A vše co jsem oblékla vítr zas odvál
Vše co jsem svírala vichr vzal pryč
Tak nahá jsem kráčela na cestě pro grál
A nahou mě osud šlehal jak bič
Z tváře mi masky strhaly rány
Duši čistily slzy a žal
Od viny zůstaly krvavé šrámy
A já stejně kráčela zarytě dál
Pak bosá a znavená na dno jsem došla
A do duše smutkem vryla svůj žal
Bych nakonec skutečně kalich ten našla
A v něm ukryt smysl co vesmír sám psal
Jen jediná pravda mé duše se týká
A to ta, co hloub uvnitř mám
Že nejsem jen loutka slepená z lýka
A kdo v svůj sen věří, tomu je dán
Tak nahá jsem zůstala neb šaty jen mlží
A čekání druhých nechala jít
A otci i matce své předala s těží
Že nejsem ta, jež přáli si mít
A pak…začla jsem žít.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
hezky provedeno, obcas problemy s intonaci, ktere se ale daji snadno nahradit vhodnejsim slovem. Zkuste nekdy pocitat slabiky, pomuze to, verte mi. Obsahove nemam co dodat :]
Hezky den, Max
16.10.2008 20:44:00 | Maxwell z Keldu
Výborná báseň, která jde do tak velké hloubky člověčenství... že se mi ani nechce věřit Tvůj věk.
To, co jsi napsala v nicku o sobě mě také oslovuje, dala jsem si Tě do oblíbených.
Píšeš neskutečně hlubokou lidskou poezii sahající i do těch nejmenších pórů duše... Díky...
15.10.2008 12:09:00 | Levandule
wow. Si prostě moje básnická hvězda - nejlepší z tady toho celýho serveru. :D
25.08.2008 01:19:00 | Chašmodský
nádhera, nádhera...prostě skvělý...Isi...říkám to pořád že umíš psát...skvěle a jedinečně....bravo..bravo...+...skvělá..nic jinýho než že souhlasím s ostatními co tu byli dřív než já.
02.08.2008 13:09:00 | Mácha
