Máta a med

Host vychází z domu
a s nim i vše dobré.
Co dá se říci o lidu,
který žije v zemi mokré
a na polích pěstuje mátu.

Nemaje tucha o vůni hořké,
lynoucí se z mátového ledu,
neb jejich nosy již nebystré,
tu vůni nerozeznají od medu,
za který mátu smění chytře
s lidmi co táboří u jezu.