Kde je ta krajina

V široké dálce,
kde ani konec není v dohlednu,
kde Slunce mizí a opět se zjevuje,
tam,
až tam nasednu,
na loď,
které odpluje.

Odpluje do nových časů,
kde Sluncem zalitá je zem,
kde na vše je spousta času
a zdarma je tam podnájem.

Kde světla v noci nebručí
a ptáci budí zpěvem,
kde potok s deštěm si zurčí
a bolest záhnána je zpěvem.

Kde úsměv lepší náladu
a doteky jsou upřímné,
kde v slovech slyšíš baladu,
a ano místo ne.

Kde ticho noci převládá,
jen s přírodním zvukem,
kde se nikdo nehádá
a budí Tě svým hlukem.

Nenávist je ztracena,
radost máš tam ze života,
kdepak je ta krajina,
co duší tvárná je jak hmota?