Anotace: … a v malém hadím kabátě?
Krajinka žaluzií,
v dlani hnízdo
vlastních zmijí
Štěstí klopýtá na molu
a svléká se
Vývoj v těžkém symbolu
Stáří mi leze do kostí,
praskám ve švech
své rádoby lidskosti
A pupík světa
odlétá na netopýřích křídlech
Nezbyla ani věta
pro stehy mých kroků
31.07.2008 19:42:00 Aťan
Souhlasím s gabkinem, že to je nápor na mozek, ale stojí za to se nad tím zamyslet...
31.07.2008 12:28:00 Lota
...praskat ve švech své lidskosti...je přece úžasné...a není to vůbec nebezpečné...naopak!!!
31.07.2008 10:18:00 Churry
Navleč si novou nit! V tomhle světě neutopíš se v jedné větě. Dobrý nápad, dobře zpracovaný. "o)
31.07.2008 09:43:00 NikitaNikaT.
Ty naše stařenko, co to plácínkuješ ... jsi ještě laňka, tak běž honem ven, svítí Sluníčko, užívej jej do syta, já to dneska asik vezmu na opalovačku. Přeji Ti krásný den. ST! máš za zpracování, to neovyklé a zajímavý pohled.