Optimisticky

Občas se stane, že někdo odejde,
jen tak,
bez rozloučení,
bez posledního úsměvu,
bez posledního pozdravu.
Neměj mu to za zlý.
Nevzpomínej na poslední
smutný chvíle.
Vzpomínej jen na to hezký.

Nerozhlížej se kolem sebe.
Nehledej v každým toho
svýho pravýho
prince na bílým koni.
Prostě žij,
dýchej,
užívej života.
A ten pravej tu bude
ani nebudeš vědět jak.
A budeš moct dýchat zase.
Tentokrát jinak-ve dvou.

Žij tak jak chceš,
dělej co chceš.
Nedělej si nic
z cizích
divných pohledů.
Klidně se vznášej
v bublinách z bublifuku.
I ve svých sladkých sedmnácti letech
(fuj!! za 3 roky nám bude 20!)
se můžeš vznést
a odletět...
třeba na Hawaj.

Nebo do té největší
knihovny na celým světě.
Kde ti nikdo nebude
zakazovat číst
ani jíst
a budou tam kila,
ne, tuny čokolády.

a to bude teprv život.