Labutě

LABUTĚ

Sináš a jdeš po dlouhém mostě
Řídneš, smuten a bolej´ tě kostě
Zahraju ti píseň labutí
Zmocní se tě dojmutí.

Neříkej, žes nešel nábřežím
Tam své labutě as já střežím
Jsou bílé a dělají ti chutě
Když načechrávají si perutě.

Jsou krásné, když se vznesou
Své sny nahoru též nesou
Jako když sní a bdí člověk
Kam se pak poděl novověk?

Hraju píseň labutí a zpívám do nebe
Že sníh a mráz a led mě nezebe
Když koukám na bílé labutě
Strach mám o ně hrozný, proklatě!

Zpívám jim a také je krmím
Já s křídly jako ony umím
Neříkejte, že je nemáte rádi
Když zpívá Vám o jejich letu
Já už si to asi pletu
Když zpívá o nich Vaše máti.