Mezi kapkami deště
snažím se poskakovat..
Ač duše má
by chtěla lamentovat..
Z tváře mé usměv
topí se v šeru..
Já mezi stromy
hledám důvěru..
Někde se ztrácí..
V korunách stromů
zpívají ptáci..
Na mléčnou dráhu
chtěla bych lístek..
Bez směru zpátky..
Jak kapky deště
chtěla bych klouzat se..
Znovu a ještě..
Splynout tak s šuměním
letního deště..
A v molekule osudu..
Koulet se v řetězech..
Šťastných..
Dnů...
Déšť je čím dál příjemnější v tom vedru. Ale lístek jen tam? To bys nám chyběla.
08.08.2008 15:44:00 | s.e.n
...jo déšť já miluji , ale na druhé straně všeho moc škodí a voda dovede být i děsně zlá...Básenka je moc citlivá a několikrát jsem si jí ořečetl ...Nemám k ní co dodat , když všechno podstatné už o ní napsali ti druzí ...Jirka
06.08.2008 18:07:00 | kavec
Vše ať se Ti splní....skvělé :-)
06.08.2008 10:43:00 | JaniHani