Spáč.

Zvláštní hřmot,
odněkud z dáli do snu rezonuje,
ač se tomu brání, protestuje,
vědomí v pozvolných vlnách,
navrací se k realitě,
nejdřív tápe,
tápe jako malé dítě,
uvědomění,
doby, času
zvenku doléhá zvuk cizího hlasu…

Po chvíli nastává opět klid,
pozvolný ranní svit,
ještě zakalené šero,
spánkem malátné tělo,
dlouhatánské zívnutí,
znovu se pod dekou zavrtí,
pár vteřin
a blaženě opět usíná,
dneska přece volno má!