Anotace: Rcp Jak dál
Zmlácený ego
prázdnej byt
marně se snažíš pochopit
co se to stalo...
Prstíky dětí vyťukají
staccato lásky v beznaději
a žijí dál
ony žít chtějí
tak přec bys jim to nesebral.
Ač děti možná dospělé
vnímají tremola finessy.
Tak neutop je v beznaději!
Ač bolí to, život jde dál,
tak neutop se v depresi.
Přece bys radost nesebral...?
Jsi silný muž -
-jen vzpomeň si...
02.09.2008 21:18:00 drsnosrstej kokršpaněl
je to zvláštní... své... teda tvé... chci říct... hm, máš zajímavý styl... láká k prozkoumání, pochopení
15.08.2008 08:00:00 6thSun
Ta cizí slova zde poněkud narušují atmosféru v jinak velmi silném zážitku!
14.08.2008 22:18:00 Churry
Když ta neučesanost je ten fór (je to jen myšlenka hozená na pap-Liter, pak by to stratilo spád) "o)
14.08.2008 22:09:00 uživatel smazán
Je z toho cítit myšlenka, pocit. To chválím, není to vyhoněná tvorba jako u většiny přítomných. Forma by ale snesla umýt a učesat.
14.08.2008 21:45:00 a_tao
ta děcka (v básni)
je pecka (v životě).
Žít je nutný
na plný pecky.
Kotě nekotě.