S nadějí bláznů,
vzhlížíme ke hvězdám..
Hledáme cesty,
co vedou..
do nikam..
A na nich šlépěji
a odlesk příštích dní..
Snad roztančenou..
naději.?
Z podvíček smýváme
míjení sebe..
Lapáme po dechu,
po tom, co zebe..
Ve dlaních šupiny
lásek i nelásek..
Možná se usmějem,
když sedne bělásek..
Na prázdnou dlaň..
Zamrzlé úsměvy
vystřídá jas..
Když slunce do očí
nakreslí zář..
A tichý plamen úcty..
rozhoří..
..v nás..
"S nadějí bláznů,
vzhlížíme ke hvězdám.."
jsme to, ale blázni, což...
moc pěkný
02.09.2008 23:42:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Tak ta naděje bláznů toť má parketa , v tom jsem mistr,
milovat a nebýt milován to mi jde ...opravdu...Jinak básenka moc citlivá a něžná , dal bych milion a mohu dát pouze tip...Jirka
15.08.2008 17:07:00 | kavec
...snad jsme opravdu blázni...ale naději musíme mít, jinak by nás nebavilo žít...:-)
15.08.2008 15:44:00 | Lota