horkej den

léto má zas modrou oblohu
jak šaty jen tak na horký kůži
a ve vlasech sklízí cizí prsty
jen prázdné klasy šustí
opálenými rameny
mizí někam mezi bílé prsy,
co smíš zahlídnout
ale jen milenci zpocení uléhají
v jejím klíně
a na tebe nezbyde než
lehnout si do trávy
a nechat si odlejt vlastní stín