Něco z přírody

Potichoučku slétá
maličká Nikoletta
křidélka třepetavá
motýlek nepřistává

jen plachtí
jen se nese

Copánky vzduchu splétá
tobě vysoko létá
má totiž se zárukou,
že nebe ponese ji na rukou

a zase plachtí
a zase se nese

pak lpí k azuru
k oblakům pne se
z Olympu glazuru
nám však nepřinese
jen ať její chmýří
vzduch načepýří
než budou mít padla
křídla i tykadla.

Pak zase rozepne se
motýlek v celé kráse
proletí listím v lese
ve víru zmítá se
ta jež mágové malují
na četných ramenou visí
kapkami deště proplují
motýli co je malují si.