Před sebou panorama domácích lesů.
Koukej, tam jsme si kdysi dávno hráli.
Teď sám sebe ztěžka na ta místa nesu,
by naše hry aspoň ve vzpomínkách neustaly.
Za mnou z kamene zurčící pramen.
Zpívá zvesela, že pamatuje.
Když jsem s chutí sundal krosnu z ramen.
Když sázeli ty včera spadlé tůje.
Tak teď s radostí, že pramen stále zpívá
a všechna místa ještě nejsou vykácena.
Dumám, kolik času mi zde vůbec zbývá
a jaká za něj bude vlastně cena.
Mluvíš-li o lesích mého dětství, pak je velká škoda, že se neznáme... Je to krásně napsané a doufám, že lesní hospodářství bude do budoucna spíše ku prospěchu nás všech... ST! ;-)
19.09.2008 08:39:00 | Anita Buchtová
hezká i když smutná, ale takový je někdy život... I roboti mají smysl pro přírodu, i když trochu exotickou - píší ARA :-)
20.08.2008 08:09:00 | sýc
že by apalánč obsazovali více otročí údolí??
svet je krutej...
basen je pekna, sedi ti rymy a i rytmus je oki, libi se mi , ac je to celkem smutne tema,...
19.08.2008 22:24:00 | saddova