Nasáklá myšlenkou..
Tichého chvění..
Pod kůží dotyky..
Uzamkly bdění..
V bolavém ránu..
S vůní marcipánu..
V pavučinách..
Prostírá se den..
Po schodech kráčíš..
Slyším Tvé kroky..
Plíživý chladný dech..
Rozhostil se v zdech..
Dýcháš mi do vlasů..
A dlaní vpisuješ..
Konturu..
Vypršení času..
Jsi hluché místo..
V domě..
A já jdu vstříc..
Tobě..
.
.
Tichý..
Osude..
nádherné,ostatně jako všechny Tvé hluboké básně,které mi udělaly obrovskou radost z toho,že jsem je tady nalezla a mohu si je přečíst,děkuji ti...
12.09.2008 08:37:00 | laura3
Skutečně hluboká básenka, zláště ten závěr. Labuťko milá, nevím čím to, ale trošku to dýchá smuténko ... Možno je chybička u mne ... ale to tak nějak cítím.
24.08.2008 16:54:00 | NikitaNikaT.