.
Cítíš?
Jak mne hladíš konečky prstů svých
něžňounce rozechvělých nedočkavosti
klopýtajíc o předsudky věřících neznabohů
Nesesmilníš
Ďábelský šepot v tvých nevinných očích
boží jiskrou zahlcen v mé tělo vstupuje
oderván od světa reality dní vezdejších
Sesmilníš
Procházím tvým povrchem v hlubiny nepoznaného
a ty křičíš slova lásky s bezbřehými výdechy duše
oddána pocitům prolínání společných chvilek
Luxuria
Objímáš mně stále ve svých myšlenkách přítomnosti
zasněná do budoucích zrodů našich živých andílků
uchvácená sedminebeskými pocity vlastního těla Matky Boží
Sesmilníš
Satanské orgie plné citů a něžností neustávají hřát těla
v našich přáních roztodivných dotyků a laskání
přerývaných slůvky chválících Amora
Nesesmilníš
Pláčeš zakrytá obrazem neposkvrněné Panny Marie
nešťastná životem zapovězení poznaného
oddaná pocitům zrození pekelného chtíče
Luxuria
.
Má to smysl. Boj smyslů a duše. Boj o život. Nesesmilníš-i duše smilní, myšlenkou. Tam začíná všechno smoilstvo, v srdci, zbytek už není podstatný. Smilstvo je nemít myšlenky u Boha.
21.08.2008 11:21:00 | IvoMaria
Má to smysl. Boj smyslů a duše. Boj o život. Nesesmilníš-i duše smilní, myšlenkou. Tam začíná všechno smoilstvo, v srdci, zbytek už není podstatný. Smilstvo je nemít myšlenky u Boha.Moc hezké.
21.08.2008 11:21:00 | IvoMaria
nabyla jsem dojmu, byt toto je az pekelne, tak, že se mi prvni cast libila víc
20.08.2008 13:07:00 | saddova
Doteď jsem si myslela, že když v sobě cítím báseň, tak jí mohu dát jen jednu formu, ale ty jsi mě vyvedl z omylu. Opět nádhera. Smekám před Tvým umem!
20.08.2008 12:57:00 | LauraKošinová