svět mého Já
svět mého Já
Mé tělo
můj dům, můj hrad
má láska, má bolest
mé usínání za nocí
mé bdění, když se sype sen
mé tiché ranní probouzení
když pláči, když se směji
mám v sobě vlastní oceány
mám vlastnípoušť co zužuje mě žárem
mám vlastní přítmí pro svá tajná přání
a vlastní slunce, které je mým králem,
spravedlivým
když celý svět mne zradí, odvrhne
odejdu se vyplakat do zahrad vlastních stínů
usednout k jabloni poznání
a utrhnou další plod
mému rozbouřenému světu
když větry utichnou rozhostí se i ve mně mír
a otevře vchod do duše
Jen pojďte, prosím, ke mně domů
voním láskou, jablkem poznání
bábovkou maminčinou, kávy vřelejší srdcem rozevřeným
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jiřičko, četla jsem pozorně Tvá slova. Je to můj každodenní boj, který většinou prohrávám, ale nevzdávám a myslím, že nadějě, s kterou se člověk vrhá do dalšího dne o to dobré v nás, je nesmírně důležitá. Děkuju.
23.08.2008 09:47:00 | Iva Borecká
Nrozdíl od saddovy si myslím, že opět zdařilá. Moc líbí, vím, co se za ní skrývá, co je v ní uschováno, prostě mne oslovila a ty to určitě víš
22.08.2008 14:19:00 | SZN
ty rymy jsou tam dost prazvlastne, stejne tak i rytmus, navic je tam na moji malickost moc " Mé".., takže já dneska spokojena nejsem
22.08.2008 13:14:00 | saddova
