Není návratu (stesk)

Anotace: když prožijete úžasných čtrnáct dní s lidmi, které máte rádi a o kterých víte, že už je jen občas potkáte, na místě, kam už se nejspíš nepodíváte, je vám líto, že se nemůžete vrátit...

Lituji toho, že je pryč.
Na vše je pozdě,
máš snad klíč?

Otevřít cestu do minulosti.
Z toho, co bylo,
zbyly jen kosti.

Ty pozůstatky, jenž v prach se změní,
nejpozděj' zítra
-při setmění.

V uších mi nezní ani hlas jeho.
Já s křikem šeptám:
Vrať mi ho! Vrať ho!

Ten výkřik tichý mění se v sen
děsivě směšný,
když končí den.

Lidé neslyší zoufalý hlas,
obcházejí s výrazem
„chce to jen čas“.

Nemohu čekat, že ten pocit zmizí.
Stýská se mi,
dnešek je pro mne cizí.

To samé zítra, JÁ CHCI PRYČ!
Do minulosti
však není klíč.