Pro všechny jen pouhý stín,
dívka mladá v srdci spín,
ticho v duši křičí němě,
v očích světlo, co září temně.
Pouhá schránka, co ztratila klíč,
a snad i proto život utekl pryč,
s tou maskou hodné holčičky,
co schovává pláč pod víčky.
Na polštář stéká ta těžká sůl,
už každý nad ní zlomil hůl,
tak velkou cenu zaplatila,
za ten "život", co kdysi žila.
Jednou možná přijde den,
kdy slunce svitne pro ni jen,
tak modlím se teď u oltáře,
vrať mi kousek mojí tváře...Prosím..
život je někdy příliš složitý, láska bolí, ale nevzdávej to, i já pořád doufám...
09.03.2009 11:04:00 | lovelienka