Anotace: ...někdy to tak prostě je ...
Probouzím se ze svých snů
unavený, dezorientovaný, zpocený a šílený.
Sny jsou cestou
krkolomných rytmů a zvratů
teskných atmosférou denních prožitků
protkaných melodií slov.
Depresivní momenty
v zuřivých orgiích metalových riffů
prokousávají hrdlo všemu
co jen trochu podobá se klidnému životu.
Náladová zpěvačka krvavého svítání
vyřvává perverzně přitažlivým zpěvem ptáků
bolest a strach.
První nádechy.
Mizící otisky nehtů
na kůži v zaťaté pěsti.
Vůle žít
jen pro sebe
potají.
Refrény gotické stísněnosti noci
doznívají
až na tři kroky od pergoly
kde je svět tak trochu jasnější, barvitější
kde čas plyne trochu jinak
i když se život s vámi nemazlí
kde nostalgii střídá přátel smích.
Děkuji.
... nějak jsem se v tom ztratil ... ale začátek mi připomněl dnešní sen ... při hledání mých bot jsme v něm vzbudili smrt spící pod postelí ... brrr ...
02.09.2008 21:28:00 | JardaCH
..srdce netrpí , když hledá své sny..
..okamžik hledání je částečka vesmíru..
01.09.2008 20:33:00 | isisleo
...někdy se to dá vydržet... pořád je horší...
... tak ať ti smích blízkých pomáhá!
29.08.2008 08:06:00 | STIMPRE