Anotace: Někdy dost svízelně..
V trnitém houští,
hledám si cestičku,
přes srázy, útesy,
se slzou na líčku,
vidím, jak mosty se hroutí,
a lidé skoupí,
pro svoje móresy,
do kapsy lžou si…
Svět náš sám,
lžím a klamům
nastavuje pokřivené zrcadlo,
teď nosí se, lhát davům,
jevištní propadlo
se stalo všeobecnou věcí,
na piedestal zájmů,
pozvednout obyčejné kecy!
26.08.2005 20:42:00 Cecilka
Cestičku hledáme
uprostřed svízele,
někdy si popláčem,
někdy jdem vesele,
někdy se nalepí
ta svízel na trička,
však není bodlákem,
zdravá je dušička :o))