Seladon

proč telefon trčí tu jak v plotě kůl
a pro dva mám prostřený už měsíc stůl
proč tíží mě samota probdělých dnů
a vtíravá nahota prožitých snů

myšlenkám včerejším bych dal nový náboj
a milenkám dřívějším bych zapnul i závoj

kdyby tady byla Stefánie nebo Markéta
nebo sladká Melánie divá Roberta
kam se poděly mé lásky mládí
je snad všesko pryč
koho jejich oblé boky svádí
komu daly klíč
kde se vzala lítost bez nadsázky
proč mám prázdnou dlaň
kdo mi přes noc vyryl na tvář vrásky
kde mám mužnou zbraň

seladon s vůní a vypnutou tváří
z posledních si z očí vyloudí záři
proč mláďata v sukních se tak divně tváří
tak tohle je příteli tohle je stáří