Anotace: Jsme to ale divná sebranka...
Říkáme my a myslíme já,
Voláme po světle, jenže je tma.
Smějem se nahlas, zaženem slzy,
Chráníme srdce, co před lety zmrzly.
Slýcháme ne, když čekáme ano,
A spát se chce nejvíc, když už je ráno.
Pravda je jedna, ale věřit jde obojímu,
A když je léto, hledáme zimu.
Žijeme s pračkami a hrubými mzdami
A když jsme spolu, jsme nejvíc sami…
Tak to je moc moc hezký, opravdu se ti to povedlo vystihnout. Nádherná báseň.P.S. A spát se chce nejvíc, když už je ráno. Tak to se mi stalo asi milionkrát. :-)
01.04.2009 15:33:00 | PPetrushka
Cítím se stejně ;-)
31.08.2008 15:21:00 | Chancer