Každý z nás své smutky má
Na srdci je nosívá
Pavučiny v hlavě tvoří
Bolest křísí, radost boří.
Před explozí svého nitra
Nezříš více toho jitra
Jak jen změnit světa řád
chaos, zmatek rozpoznat.
Bojovat a dál se hnát
Nebo dýchat, jen tak stát
Podat ruku, sobě, jim
Zahnat navždy tenhle splín.
Kdož tak smýšlíš vyraz znova
Tahleta část byla snová
Ať už sníš a nebo bdíš
Snad se jednou "probudíš".
Místo anotace: Tu ruku si opravdu podejte, nebo tomu
kdo ji potřebuje...