Střípky vzpomínek

Dědeček mě vychovával jako kluka.
Byla to jeho ruka,
která mě vedla
prvními roky mého života.
Učil mě poznávat
všechny značky aut.
Byl velký motorista.
Přál by si dozajista
abych byla dobrý řidič,
a já - dodnes nemám řidičák.
Miloval Brno a jeho okolí,
všude mě vodil,
město se mnou procházel.
Příběhy z mládí vždycky vyprávěl.
Já se teď nedokážu odstěhovat
a když, tak jenom na chvíli.
A zase se sem vracím,
tak, jako tažní ptáci
tam, do hnízd, kde se zrodili.
Měl nádhernou duši a srdce ze zlata
a jeho fantazie byla bohatá ...
Už je to dlouho, co tu není.
Třicetosm let.
Já každou chvíli ohlížím se zpět
do dětství.
A vím,
že je tu celou dobu se mnou dál,
vždyť před chvílí si se mnou povídal.
Cítím tu jeho ruku,
vím, kdo mou duši zformoval.