Anotace: Háděti...
Za slzu krvavou,
pro tu rudou krůpějku,
volíš cestu zbořenou,
odbočuješ na přípojku.
Halíš se do šatu ze stínu,
pro potěšení z bolesti,
ztěžklá látka z karmínu
nezastane náplasti.
Operní skřípot nože,
zanícená rána už tak nebolí.
V hrudi otrávené brože,
srdce se na prach rozdrolí.
Tak kdo tě probudí,
ty moje neštěstí?
Kdo tě pohladí,
svou vlastní neřestí?
Já?
Ne… jenom ty!
rytmus i rymy ti veskrze sedí,ale presto me to nezaujalo, asi zpracovanim, mozna formou, nejsem si jista
01.09.2008 14:31:00 | saddova