Čistá jak studánka lesní,
když víla pěje jí písni,
čistá jak napadlý sníh,
Martinův oř a děti na saních.
Nevinná s tváří dítěte,
s nádechem růže poupěte,
nevinná bez všech výjimek,
slib a stříbrný prstýnek.
S čistotou v lásce
a nevinnou duší,
já nejsem blázen!
Srdce mi buší...
Já nejsem cvok,
chci proti proudu jít.
To nemusí znamenat,
že jiná mám snad být.
Stojím si za tím, cp už jsem jednou napsala... /Být sebou je těžké a nebýt tolik bolí/... Snažím se, ale občas to nejde a jen tiše zabolí. pěkné zamyšlení.
01.09.2008 17:54:00 | okousaná od světlušek
Jo je to dobré zamyšlení,ale toto zamyšlení už samo o sobě tě odvádí od života...tam, kde nic dobrýho nečeká.
01.09.2008 17:46:00 | dead-head