Stíny autismu
Stíny autismu
Za krajkou muže
svítá osamění
Kůrky chleba
bez střídky
Vtip je tunel
ve kterém zmizí,
stejně tak pod
polibky
Objetí dětí
je mu cizí,
necítí radost
z dárků
Na jeho názor
dej si žádost,
rozhoupe jeho
bárku
Noční košilka
zůstává prázdná,
myšlenky touhu
přeskáčou
Stačí jen chvilka,
žena - matka
jen luští – ta lýtka
proč pláčou
Všechno jsou jen mlhavé stíny… ne křivě postavený dům… jen tu a tam loďka otazníků narazí na vlnku pochopení nesmyslů ve smyslech našeho vnímání…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Svět těchto lidiček je poněkud převrácený..popsala jsi to asi výstižně i když jim asi nikdy nebudem zcela rozumět..
09.09.2008 07:36:00 | Pišák
vlny vbíhají na břeh a zase mizí . . . svět zázraků - byť zůstává jim cizí - pro lásku jež uzamčena je někde v skrytu . . . v nich zůstává . . . nevím jak nalézt lávku po které na druhý břeh je možné jít . . . snad nezbývá než hledat . . . hledat . . . v naději . . . a věřit na zázraky . . .
02.09.2008 08:49:00 | rolon
něco jsem asi nepochopila, jine zas ano..myslim si..zajimave cteni, nicmene me to asi nechava chladnou,ale to nejspis nebude tva vina...
02.09.2008 08:13:00 | saddova
