myslela jsem...
myslela jsem si, že mám dobrý den
jeden z mála
Štěstěna při mně od rána stála
nalila jsem radost do několika šálků
pohladila opuštěné duše
chtělo se mi plakat nad krásou všeho viděného
pak jsem zjistila...
všechno je JINAK
moje útočiště stalo se pastí
je to omyl, ale...
vrátím se na poušť svého osudu
a v písku zmizím
bolet druhé nechci
nebudu
:)... jak ti tu všici rozmlouvaj smutek... nj, nesmutni... ale zase moc hezky píšeš, když smutníš... .)
15.09.2008 21:31:00 | drsnosrstej kokršpaněl
je hodně silná, ale to ty přece taky, do písku vysyp ten smutek, jako hrachy... - ST.
03.09.2008 09:04:00 | cevert
...zařadila jsi svoji bolest do sekce "Přátelství"... pak přece víš, že jsme tady nejen pro sebe, ale i pro Tebe...přátelství ví a rozumí...není proč unikat
02.09.2008 23:36:00 | Lota
Jo, nedělej zle sobě ni nám! A z pouště udělej oázu - jde to ;-)
02.09.2008 20:29:00 | Chancer
... au spare, to bolí aj mě ... věřím, že se to spraví. ST! za vyjádření, pocity.
02.09.2008 19:52:00 | NikitaNikaT.