v klidném spánku
dýchajíc
beze spěchu
dívka zachumlaná
v bělostných poduškách
z mušelínu
hvězdný prach ulpělý na víčkách
jak odstín karmínu
lapený v červeném vínu...
On bez dechu poslouchal
melodii nádechů výdechů
hudba lahodící
netopýřímu sluchu…
Ona na rtech usazené stříbro
nevyřčené
jemné...
ženská koketérie
prohání se jako vánek
v krajině srdeční prérie….
On neslyšně plaval
na vlnách
a užíval si v tóninách
té něžné féérie….
říká se, že když někoho milujeme, dokážeme se na něj dívat třeba celou noc aniž by nás ten pohled omrzel...
05.09.2008 04:40:00 | Caracol