Anotace: večerní
Snivý svit měsíce
stříbrně prosvítá
na lem pelesti,
copak to jen vidí
v mlhavém oparu
zrak můj šálivý
kolem cest tisíce
kterápak povede
snad ke štěstí?
co mil už prošel jsem
přede mnou směje se
život bláznivý
06.09.2008 16:05:00 uživatel smazán
já zas bývám přešlá, každý máme něco...:)) ale ty to umíš i pěkně napsat.
05.09.2008 16:37:00 sýc
děkuju :-);sešlý určitě ne, možná někdy ušlý (spíše uchozený) ale poslední dobou taky vlastně ne :-)
05.09.2008 13:33:00 uživatel smazán
Copak už si takový sešlý? To zní blbě, viť... Nene, vzhledem k tomu, v jaké jsem náladě... Hm, hezké.